Na poslední okamžik!

,,Liz můžeš?" zeptal se mě sladce a já cítila jak se mi oči protočily o sto-osmdesát stupňů. Nasadila jsem úsměv alá ´jsi naprosto k sežrání a miluji tě´ a vydala se na pódium. Opět se rozezněly úvodní tóny písně a Bůh začal zpívat. Přistihla jsem se, že mám otevřenou pusu, protože to bylo naprosto něco jiného, než když jsem ho slyšela zpívat v rádiu nebo, když Liz popadlo šílenství zvané *Jackson* číst dál

Ještě pár minut jsem ležela na posteli. Stále mi nedocházelo co se stalol. A už vůbec ne to, že bych měla okamžitě vstát. číst dál

Probudila jsem se do slunečného rána, což tady nebylo nic neobvyklého, a přesto jsem cítila, že se dnešním dnem počínaje můj život změní. Že už tu nebudu jen jako dcera bohatého podnikatele – známá jen díky jménu mého namyšleného otce. Otce, který si myslí, že pro mne a mou sestru dělá to nejlepší, ale už si hold neuvědomuje, že dělá to nejlepší jen pro sebe, a my jako poslušné dcerunky jsme to museli plnit. číst dál