Blog přestěhován na: www.michael-you-are-my-life.blog.cz
Bodlo mne u srdce, protože já budu muset být ten – opět ten, kdo jí smaže ten úsmev z tváře a spolu s ním vyžene ty úchvatné jiskřičky života, které si jen tak poskakovaly v těch překrásných, téměř smaragdových, rozzářených, očí. číst dál
„Bum...“ spadl jí telefon. Její tvář byla bílá jako křída a klepala se jako osika, její drobné tělo se otřásalo přidušenými vzlyky vycházející z její hrudi. číst dál
„Co se děje, Miku?“ zeptala jsem se vyplašeně. Celý tenhle zmatek kolem mě donutl zapomenout na celou tu zapeklitou situaci s těhotenským testem. Byla jsem zmatená a měla jsem strach. Michael na to nebyl o nic lépe, než já. Neustále se mluvil se svou ochrankou a bezmocně lomcoval rukama a stále se po mě ohlížel. Vlastně by se dalo říct, že mne kontroloval. Ochranka nás odvlekla do studia a pečlivě hlídala dveře, nikdy jsem takový zmatek nezažila. číst dál
„Miku?“ nakoukla jsem do jeho domácího studia. Nikde nebyl. Dokonce jsem se ráno probudila SAMA! To se mi ještě nestalo. Vždy, když jsem otevřela oči, tak ležel vedle mne a láskyplně se na mne díval a někdy, když musel jít něco zařídit nebo do studia, tak mne probudil polibkem a následně se omluvil, že musí jít brzy. Mrzelo mě to, už jen z toho důvodu, že poslední týden jsem si připadala jako v pohádce. číst dál
Seděli jsme na posteli vedle sebe, zachumlaní do peřin a dívali se na nějakou romantickou komedii – pořádně jsem ani nevěděla o čem je. Jediné, co jsem dokázala vnímat byl Michael a ty trapné situace, kdy při milostných scénách mezi našimi těly probíhalo mravenčení, neklid a vzrušení. Velmi intenzivně jsem cítila ten elektrický náboj a Michael podle toho, jak sebou šil a poposedával si, tak určitě také. číst dál
" ... a ještě bych ráda připomněla, že všechny vydražené peníze půjdou na konta dětských domovů a teď jdeme na to!" zakřičela nadšeně a v ten moment se strhl šílený zmatek. Zdálo se, že to nemá konec. Ženy se přeřičovaly jedna přes druhou a částka se stále a stále více navyšoval. číst dál