teda....řvu tu u toho jak malá..., krásně a tak pravdivě...přemýšlím, že bych taky mohla sepsat něco podobného na svůj blog...michael mi v životě pomohl víc než kdokoliv jiný...je bolestné na to vzpomínat, ale uzavírala sem se tehdy do sebe a jediným životem pro mě byla jeho hudba...chjo tolik mi chybí