Ahojky, jak se dnes máš?
Dneska to jde. Jsem zamilovaná.
Jen jde to? Já když jsem zamilovaná, tak jančím jak pomatená.
Je to trošku komplikované.
Kolik je Ti let?
17
Proč zrovna Brity?
No, to je složité, ani nevím jak jsem k tomu došla. Ale je to prostě zdrobělina přezdívky Britanka. Tak mě většína známých MJfans oslovuje.
A přezdívka Britanka vznikla jak? Myslela jsem si, že je to odrazem tvého fandění k Britney Spears?
No, Britanka je tak trochu odvozeno od kámoščina koně.
Zase vedle!
(směje se!) Ale má to souvislost i s Britney.
Odkdy posloucháš MJ?
Já? No od kolébky.
No jinak v dětství mi jej máma pouštěla, poté jsem ho nějak neposlouchala. Hledala jsem, co vlastn pro mě hudba znamená. No a pak, kolem té 7. či 8. třídy jsem se k němu opět vrátila. (usmívá se) A od té doby jsem věděla, že je to ono.
Proč právě MJ?
Protože v jeho písních je plno odkazů, nebál se upozornit na to, jak naše Země chátrá...
Když se podíváš na jeho fotografii, co tě zaujme jako první?
Jeho očí, vyzařuje z nich celý jeho život. (usmívá se)
Když posloucháš jeho píseň, tak co cítíš?
Tak to záleži na tom, jaká píseň to je. Když poslouchám píseň jako třeba Little Susie, Morphine, Heal the world, Earth Song, takové ty pravdivé a smutné... uvědomuji si, co se děje a chci s tím něco udělat, změnit sama sebe...
Když zas v poslední době slyším třeba takovou Gone to soon, je mi hodně do breku, ať už kvůlu Ryanovi, kterému tato skladba byla napsána, tak kvůli náhlému odchodu Mj...
U takové Who is it, The way yourké make me feel - to zase skáču radostí... no a u takových zamilovanýchh záleží na tom, zda jsem zažila zklamání či se vznáším v obláčcích.
Když čtu tvou odpoveď, tak je mi do breku. Asi tvůj život ovlivnil či ovlivňuje hodně, je to tak?
Ovlivňuje hodně a stále bude. (usmívá se)
Pak jsme na tom stejně. Když už jsme byli u písní, kterou máš nejraději?
No, ráda mám všechny, ale ta nej je pro mě Who Is it společně s reklamou na Pepsi.
Tu reklamu mám ráda také! Jaký videoklip se ti nejvíce líbí?
Videoklip? No, tak to je vždy těžká otázka, onehdy jsme měly na diskuzi soutěž o ten nejlepší videoklip, popravdě si tak nějak napamatuji, který to byl! Ale budž, bylo jich nominováno hodně... mimo jiné Come toghether, Bad či Smooth criminal...
Ztotožňuješ se s nějakou písní? Popřípadě jakou?
Většina dívek by se jistě ztotožnila v klipu např. In the Closet či The way your make me feel a tak podobně...
Mě by stačilo býti v Remember the Time (usmívá se) či právě v již zmiňované reklamě pepsi s písní Who Is it, ale úplně nejradši bych byla tím andělem, který MJ obejme při Will you be there na koncertě.
Jak neseš odchod MJ? Smířila jsi se s tím? Nebo patříš k těm fanům, kteří tvrdí, že žije?
No, on žije v kažém z nás fans... Odchod Mj jsem nesla velmi, velmi těžce, ale na druhou stranu jsem díky jeho odchodu poznala plno lidí a možná taky svou polovičku, kterou jsem potkala právě v den prvního výročí jeho smrti...
Takže osud. Věřiš na něj?
Možná.
Kdyby jsi měla možnost setkat se na pár okamžiků s MJ, co by jsi mu řekla?
Hm, co bych mu řekla, toť těžká otázka, ale pokusím se odpovědět...
Někteří by se třeba ani nevymáčkli, či by se na něj jen usmáli a jiní by zas začali chválit jeho hudbu, jeho vzdhed. Říkali by mu jak moc ho milují a tak dále. Já ne! Já bych ho chtěla více poznat... sednou ti s ním a jen tak si o něčem popovídat o dětěch, o tom co má rád a tak. A těšila bych se na případné další setkání...
Kdyby jsi měla tři přání, jaká by to byla?
Uh, přání... Setkat se se svými idoly a popovídat si s nimi.
Pak bych chtěla mít partnera, který by mě miloval, takovou jaká jsem a to poslední. Abych s děvčaty a kluky s diskuze směli navštívit Neverland, ještě předtím, než tam vtrhla policie atd...
Všimla jsem si, že píšeš povídky o MJ. Proč jsi je začala psát?
No, bylo to díky tomu, že mi MJ vlezl do snu, který jsem si psala. Jako každý sen, co se mi zdá. No a pak mě holky překecaly, abych napsala něco svého, no a tak začala vznikat povídky You are not alone, která ještě stále není dopsaná a to už jí píšu hodně dlouhou dobu. Potom se na řadu dostala povídka This is it, která řešila otázku "Co by bylo, kdyby MJ nezemžel?" no a pak s upíří "mánií" do kterých jsem byla zažraná už od svých deseti let přišla povídka The Lost Children, která je o několika dětěch různého věku. A je to celé jetě neukončené, ale je to něco jiného a má to takovou menší spojitost taktéž s MJ. (usmívá se)
Dobře, poslední otázka. Vzala by jsi mě sebou na Neverland?
Určitě.
Tak jo, já ti moc děkuji za tento rozhovor a moc, moc držím palečky, aby Ti ta láska vyšla.
Ok, ráda jsem byla nápomocná a děkuji, jen bych to tak růžově neviděla.
Někdy musíš vidět růžově, aby se Ti přání splnilo!