,,Susan! Kolikrát se stalo, že si Michael vybral na pódium fanynku, aby s ním šla zpívat?" rozčilovala se. Nedokázala jsem na nic myslet, v hlavě jsem měla úplně prázdno. Vsadila bych se, že kdyby do mě někdo momentálně kopal, tak já si toho ani nevšimnu, protože mou mysl zamtěstnával jen a jen Michael.
,,Jdi nebo si to rozmyslí!" křikla mi do tváře, sebrala mi mé věci a hrubě strčila na toho pána, který se na mě stále usmíval.
"Jo a jak se chce asi tak probojovat dopředu?!" myslela jsem si ironicky. Všude kam se člověk podíval byl hysterický fanoušek, který se nemínil pohnout ani o píď a on se chce dostat až před pódium. Tam se v životě nemůžeme dostat.
,,Tak jdete?" zeptal se nervózně, ale zároveň mě táhl k pódiu. Šikovně odstrkával fanoušky z cesty.
,,Co jiného mi zbývá! Mám čelit rozzuřené sestře nebo tisícům fanoušků," křičela jsem a pak mi to došlo.Byla jsme tak zaslepená skutečností, že se znovu uvidím s Michaelem, že si s ním budu moci povídat, že jsem nevnímala skutečnost kvůli čemu mě tam chce.
,,Nebojte se," křkl na mě a chytil mě pevněji. Nechápala jsem, kde jsem v něm bere ta síla. Vypadal tak křehce a přirom mě táhnul plnou silou k pódiu.
,,Jak jste to dokázal?" ptala jsem se udýchaně, když jsme stanuli před nepříjmeně se tvářícím bodyguardem.
,,Kam jdete s tou slečnou?" ptal se podezřívavě. Prohlédl si pána, který mě držel za ruku a v koutku úst mu pohrával úsměv."ááh ne, že on myslí na to co si myslím, že si myslí!" zaúpěla jsem v duchu a prudce jsem vydechla.
,,Pan Jackson si přeje, aby s ním byla na pódiu," křikl na něj jak nejvíce mohl. Dav fanoušků se opět rozvášnil. Bodyguard se na mě skepticky podíval a pak jen pokrčil rameny.
,,Jak si velký šéf přeje," ustouil nám z cesty.
,,Pane Bože, nemůžu uvěřit, že jsme se sem dostali," vydechla jsem a snažila se popadnout dech. Všechno bylo tak hektické. A to mi ještě nedocházelo, co mě vlastně čeká.
,,Přišli jsme akorát včas," řekl jakmile jsem doběhli do místnosti, která byla plná oblečení, mikrofonů a hlavně lidí. Všichni se na mě podivně dívali. Dokonce bych přísahala, že jeden muž chtěl volat ochranku.
,,Já nemůžu," zaúpěla jsem nahlas a můj žaludek se obrátil o stoosmdesát stupňů. Nemohla jsem uvěřit tomu, že tu skutečně jsem. Opět. Do čeho jsem se to zase namočila.
,,Uklidněte se, všechno bde v pořádku. Michael tu bude každou vteřinku," uklidňoval mě a stiskl mi prsty. Vůbec jsem si nemyslela, že by něco mělo být v pořádku. Jak tam asi tak můžu jít? Stydím se i před vlastní mámou a najednou mám jít na jeviště? Copak jsem se zbláznila? Ne, tohle se mi určitě jen zdá. Za chvilku se probudím a budu ležet ve svém pokoji a ze stropu se na mě bude usmívat plakát Michaela. Jediné místo, kam se táta nepodívá.
A skutečně ta vteřinu se Michael přiřítil s pódia jako velká lavina. Sedl si na připravenou židli a někoho hledal. Maskérky se pokoušeli připoutat jeho pozornost, ale on se nedal, pořád se jim odvracel. Stejný problém měli i lidé, kteří ho oblékaly.
Konečně se na mě podíval a na jeho tváři se roztáhl nádherný úsměv. Ten úsměv jaký jsem vždycky milovala a vždy milovat budu. Tenhle úsměv patřil jen mě a já si ho chtěla užit. A teď jsem dostala strach - to zase budou divoké sny!
Budu se bát i usnout. Já se z toho zblázním. Né, já se zblázním z něj! Copak nevidí, jak na mě působí? Ten úsměv by mu měl někdo zakázat! Je to života nebezpečné.
Nervózně jsem se dívala kolem a kolem a když jsem viděla jak všichni spěchají a jsou nervózní, tak jsem se začala bát. Dokonce jsem začala i couvat. Michael na mě upřel svůj zrak a jakoby cítil, že se z toho chci vykroutit - okamžitě vstal, nereagujíc na stěžování maskérek.
To mi udělal schválně!Já si fakt dupla nebo se mi to jen zdá? Ne! Nezdá! on se směje.Už byl u mě. Cítila jsem jeho silný pardém smíchaný s jeho potem a po celém těle se mi rozlévala husí kůže.,,Pa-pane Ja," koktala jsem a on se pořád jen usmíval.,,Nechte toho!" vyjekla sem a on se smál nahlas.Chytil mou upocenou ruku do své a začal m na ní kreslit kroužky. Tak jestli si myslela, že mě tohle uklidní, tak je naomylu. Asi se složím.
Krev se mi nahrnula do obličeje a srdce jsem měla až v krku. Podívala jsem se do jeho očí a myšlenky se mi rozutekly úplně.
,,Děkuji Jamesi," poděkoval tomu pánovi a ten jen kývl hlavou a nechál nás tam stát. Všichni kolem nás pobíhali, ale on byl naprosto v klidu a jen se na mě usmíval.Zatřepala jsem hlavou a podívala se za něj, abych se přinutila mluvit.
,,Pane Ja-jacksone, co tam budu dělat? Nemůžu tam!" panikařila jsem a chtěla utéci. Jen kdyby mi tu ruku nedržel tak pevně.
,,Tak zaprvé jsem Michael. A budeš se mnou zpívat Heal the World," řekl s pokrčením ramen jako by to byla normální věc. No, možná tak pro něj, ale pro mě to byl šok.
,,Nemůžu tam jen tak jít a zpívat Heal the world!"
,,Ale můžeš," uklidňoval mě
,,Jak víš, že umím zpívat?" opáčila jsem a myslela si, že ho tím zvyklám. Ale on se jen dál sebevědomně usmíval.
,,To nevím, ale kdyby jsi neuměla, tak tu jen tak nestojíš," To byla pravda.
,,Je-jenže i kdybych to uměla, tak tam nemůžu prostě přijít a zpívat před tolika lidmi!" vymlouvala jsem se dál.Ale jeho nic nezvyklalo. Byl si tak sebejistý, že kdybych ho alespoń trošku neznala a nebyla jeho fanynka, tak bych si mysella, že je namyšlený.
,,Musíme si pospíšit," mrkl na mě a ukíázal na baletku, která měla zahovat scénu k písničce.
,,Tohle ti nikdy nezapomenu," zavrčela jsem na něj, když mi asistentka podávala mikrofon a Michaela ještě navlékali do stříbrného saka s nepostradatelnými zipy.
,,To ti garantuji, že na to nezapomeneš," usmál se a pohladil mě po tváři.
,,Tohle mi taky moc nepomáhá," pronesla jsem a on se zase jen zasmál. Plácla jsem se přes pusu, to jsem nahlas nechtěla říci.
,,Já vážně neumím zpívat!"
,,Tak fajn zazpívej kousek," otočil se na mě celým tělem a pustil mou ruku. Dal si ruce v bok a tvářil se jak přísný porotce.
,,Heal the world..." začala jsem zpívat a on mě pochvíli zastavil. Otevřela jsem oči a doslovala jsem se lekla. Přede mnou nestál ten muž s úsmvěm na tváři, ale muž, tkerý se vážil velice vážně - skoro by jste řekli, že vás bude odsuzovat k trestu smrti.,,Máš docela hezký hlas," řekl přísně a pak propukl v smích. Pár lidí se po nás podívalo a já se také neudržela.
,,Michaeli už je čas," křikl na nás James, který se potutelně usmíval.Michael mě chytl za ruku a směroval si to se mnou k pódiu.,,Michaeli zastav!" křikla jsme na něj, ale on mě neposlouchal.
,,Jsem strašně nervózní, asi budu zvracet! Já tam prostě nemůžu!" vzpouzela jsem se a snažila se vyprostit svou ruku z jeho, ale on se nedal.
,,To bude dobré, věřím ti," daroval mi poslední úsměv a vykročil na pódium.
,,Fajn, ale až zítra bude v novinách, že jsem ti zmrvila písničku tak..." nestihla jsem to doříci a už jsem byla na pódiu.
Kterým se roznesl jekot fanoušků. Jakmile mě zbystřili, tak se rozkřičeli ještě více. Snažila jsem se najít pohledem Alice, ale nemohla jsem ji v tom množství lidí najít. Ale klidně bych se vsadila, že teď brečí a jančí jako pominutá.
Zrzavá dívka, která zahajovala tuto písničku dotančila na konec pódia a směrem ke mě poslala míč, který měl symbolizovat zeměkouli. Podívala jsem se nejistě na Michaela a ten jen s úsměvem přikývl.Uvolnil mi ruku a já si klekla. Chytila jsem pevně ten míč a předalaho do připravených rukou Michaela, který ho předal se skloněnou hlavou baletce, která se na něj usmála a odtančila.Michael na mě mrkl. Vzal mě za ruku a já poznala, že budeme zpívat.Žaludek jsem měla jak na vodě.
Ruku v ruce jsme došli na okraj pódia a oba ve stejnou chvíli jsme začali zpívat.
There's a place in your heart and I know that it is love,
and this place could be much brighter than tomorrow.
And if you really try, you'll find there's no need to cry,
in this place you'll feel there's no hurt or sorrow.
There are ways to get there, if you care enough for the living.
Make a little space, make a better place.
Naše hlasy se spojily a utvořily dokonalý celek. Fanoušci se ztišili a nechali se unášet tou krásnou melodií. Jakmile jsme začali zpívat druhou sloku, tak ze mě opadla veškerá nervozita a já s úsměvem na tváři - plně uvědomujíc si Michaelův dotek jsem se do toho naplno ponořila.
Michael pustil mou ruku, nechal mě stát uprostřed pódia, dlohými kroky přešel k nákresu zeměkoule a v dokonalém gestu si přiložil ruku na srdce.
You and for me...
Zpíval a poklekl předemnou. Jakmile se pódium začalo zvedat, tak jsem se ocitla v jeho náručí.Bylo to dokonalé. Kolem nás byla tma, my měli nádherný výhled a já každou částečkou svého těla vnímala Michaelovo tělo tisknoucí se k mému. Cítila jsem ho každou křivkou svého těla, vnímala jsem každý jeho pohyb, každý nádech.
Neexistovala dokonalejší chvíle, dokonalejší místo. Slova písně mi z úst plynuly automaticky. Já vnímala jen toho anděla. Byli jsme úplně nahořek, když mě chytl kolem pasu a začal se mnou tančit po pódiu. Bylo to jakobych se vznášela. Ani mi nepřišo, že se dotýkám pódia.
Přišel čas, kdy se anděl spouští po laně doů. Michael mě nechal jít jako první. Chytila jsem se lana tak pevně, že jsem si nebyla jistá, jestli se od něj odpoutám.Dokonce jsem přestala zpívat, nechápala jsem jak se může zpívat. Ale jakmile jsem pocítila pevnou půdu pod nohama, tak jsem se opět rozzpívala.
Jasně jsem cítila, kdy byl Michael zpět u mě. Po zádech mi přběhl mráz.Michael na nic nečekal, vzal mě za ruku a spěchal k dětičkám, které vycházely ze zákulisí. Chytil za ručičku roztomilou blonďatou holčiku a já chytla chlapečka. Kráčeli jsme každý opačným směrem, ale já i on jsme věděli, že se opět shledáme.
Zaznívaly poslední slova písně a na pódiu vznikla řada lidí, kteří simbolizovali národ. Různé rasy, které mohou žít vedle sebe. Stála jsem opět vedle Michaela a kolem nás bylo mraky dětí, které se nervózně dívaly kolem sebe. v očích jim tančily jiskřičky a z jejich úst se linula slova písně. Zpívaly s námi.
Definitivně dozněla slova písně a ke mě přistoupila mladá žena s miminkem v náručí. Usmála jsem se na ní a ona mi ho podala. Automaticky jsem rozevřela svou náruč a přitiskla si ho na svou hruď. V očích jsem měla slzy. Nesnažila jsem se je potlačit, protože to byly slzy lásky. Milovala jsem děti a byla jsem si jistá, že na Michaela nikdy nezapomenu. Dal mi ten nejkrásnější dárek ze všech.
Podívala jsem se na Michaela, který nás celou dobu pozoroval. Pohladil miminko po tváři a poté si nás oba přitiskl na svou hruď. Ruce mi dal kolem pasu a já se k němu přimkla pevněji.Podívala jsem se na to krásné miminko, které nás pozorovalo velkými modrými oči a krásně se usmívalo. Bylo k sežrání.,,I love you!" zakřičel do mikrofonu.
Pak jsem ucitíla jeho horký dech u svého ucha.
,,Miluji tě," pošeptal mi a vtiskl polibek do vlasů.
2024 ©