2. kapitola

Napsal Mjjstories.blogerka.cz (») v pondělí 13. 9. 2010 v kategorii Poslední polibek, přečteno: 912×
1245414694-2.jpg

Přitiskla jsem se k němu ještě více a užívala si ten vzrušující dotek našich těl. Cítila jsem jeho srdce, jak prudce bije - stejně tak jako mé. Pohladil mě po páteři a mnpu projela nová vlna vzrušení. Málem bych zapomněla, kde to vůbec jsme - úplně jsem ignorovala ty zástupy ječících fanoušků, nevím jak dlouho by jsme tam stáli a líbali se, kdybych se nepotřebovala nadechnout. Michael jakoby to vycítíl a oddělil naše rty, ale zůstával ke mě přitisknutý celým svým horkým tělem.
Jeho vzrušený dech jsem pocítila u svého ucha, jak dokolečka šeptá mé jméno.

,,Susan,Susan ," slyšela jsem jeho nádherný hlas. On je nešeptal - bylo to jako by zpíval nádhernou píseň u které nevěděl jak skončí.
Trošku jsem se od něj odtáhla a zadívala se do těch nádhených očí - bylo tak snadné se do nich ponořit.

,,Pane Bože, já jsem asi ve snu!"  pomyslela jsem si aniž bych si uvědomila, že jsem to řekla nahlas. Michael se zasmál nádherým okouzlujícím smíchem, který jsem mohla slyšet jen já - patřil jen mě.
Podržel mi bradu a lehce mě políbil na roztoužené rty, vrněla jsem blahem. Né, každý den se mi stávalo, že bych se líbala s Michaelem Jackonem.

,,Připadá ti to jako dostatečný důkaz?" zeptal se se smíchem.
,,Měl by jste se vrátit na pódium pane Jacksone," odpoutala jsem se od něj, protože jsem měla strach, že bych ho pak nepustila už takhle jsem měla strach, že z tohoto zážitku nevyváznu se zdravým rozumem.
Nakrabatil čelo a dotkl se mé tváře, konečky prstů mi přejel po tváři až k linii čelisti, tam se zastavil a přikýval.

,,To bych nejspíše měl," políbil mě na tvář a vydal se svěšenými rameny se vydal na pódium. Ještě několik sekund jsem tam jen tak stála a dívala se na jeho záda, nemohla jsem uvěřito tomu co jsem právě zažila."Je čas jít," posmyslela jsem si a vydala se zpět na své místo.
Jak jsem kličkovala mezi fanoušky, tak mě plácali po zádech a usmívali se na mě, ale tu a tam jsem zahlédla fanynyky, které by mě nejraději zavražidily pohlede - musela jsem se tomu usmát. Kdyby se tam líbal s jinou dívkou a né se mnou, tak bych nejspíše nevraždila pohledem, ale určitě by mě to bolelo.
,,Susan, to bylo naprosto úžasmé!" vrhla se mi kolem krku uplakaná Alice, když jsem k ní došla.Nemohla jsem ani mluvit jak mě dusila ve své m náručí.

,,Jak líbá?" ptala se nedočkavě, drtíc mou ruku.

,,Alice to bolí" křikla jsem na ní a ona se na mě omluvně podívala, ale nepřestala sebou házet jako malá holka.
,,Tohle si nechám pro sebe," zasmála jsem se, když jsem viděla její vražedný obličej. ,,Řeknu ti to doma!" zaječela jsem  na ní, protože fanoušci se opět rozkřičeli a na pódium vstoupil onen muž mých snů - od teď "divokých snů".
Když zpíval bylo to nádherné - opět jsem si představovala jeho nádhernou, hřející náruč a mým tělem se rozlévalo vzrušení, tak moc jsem si přála, abych z té náruče nebyla nikdy vytrhnuta.
Každý úsměv, který daroval, každou slzu, kterou vyronil, každý křik, který se vydral skrze jeho hrdlo - projelo mým srdce tak intenzivně jako nikdy v životě.
Zpíval a já byla unášena tou nádhernou melodií. Čas plynul neúprosně rychle a já vycítila, že se pomalu, ale jistě blíží konec koncertu - bála jsem se toho, pocit, že ho už neuvidím byl strašný.

,,Myslím, že tě někdo hledá!" zakřičela na mě Alice a vzápětí se mého ramene dotkla něčí ruka. Příšerně jsem se lekla, otočila jsem se směrem ze kterého se mě někdo dotkl a přede mnou stál šedovlasý, postarší pán s přívětivým úsměvem na tváři.
,,Ano?" zeptala jsem se zmateně a rozmrzele, nechtěla jsem se tu s někým vybavovat a zároveň si nechat unikat pohled na to božské stvoření.
,,Pan Jackson si přeje, abych vás za ním dovedl," sdělil mi s úsměvem a já zamrzla na místě.

,,Proč?" ptala jsem se šokovaně. Pripadalo mi to neskutečné.,,Chtěl by, aby jste si s ním zazpívala píseň," sdělil mi prostě jako by to byla ta nejběžnější věc na světě. Alice vedle mě mi začala křičet do ucha. ,,Susan, bože běž, na co čekáš!" skandovala a tlačila mě k pódiu.
,,Alice, já nevím jestli bych měla," bránila jsem se. Tenhle večer byl jako v pohádce, ale jak se říká v nejlepším se má přestat.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel třináct a třináct