I need you today, tomorrow and forever! - 15. kapitola

15. kapitola

Michael probudil a pohled mu ihned padl na Jennie, která ležela skrčená na druhé straně postele. Její čelo byla svraštěné a nevypadalo to, že by se jí zdál zrovna krásný sen. Michael si prohrábl své černé, zacuchané vlasy a sykl. Už se vyloženě těšil na to, až je bude rozčesávat.

Posadil se a ještě chvíli ji pozoroval – nevěděl, co tím Jennie sleduje, ale dlouho se tak krásně nevyspal. Žádné noční můry se mu nezdály. Vzpomněl si na to, co Jennie v noci udělala. Zamračil se a najednou mu došlo, že Jennie kousky fotek nikam nevyhodila – musely spadnout na zem. Blesku rychle seskočil z postele, oběhl ji a hledal roztrhané kousky. Věděl, že má Jennie pravdu, neměl by je hledat. Ale při představě, že mohl být otcem se mu zastavilo srdce. Přál si mít miminko, toužil po něm. Někteří jeho přátelé tvrdily, že je v tomhle směru horší jak ženská před přechodem.

„V noci jsem je vyhodila,“ řekla Jennifer se zavřenými oči a Michael se bouchl hlavou o postel.

„Co? Já – já jen...“ snažil se vymluvit, ale Jennifer smutně zakroutila hlavou.

„Michaeli, já vím, co hledáš. Nejsou tu. V noci jsem se probudila a nemohla jsem usnout. Napadlo mě, že je budeš hledat a tak jsem je raději vyhodila. Udělala jsem dobře. A taky jsem přemýšlela...“ zamračila se a poklepala na místo vedle sebe.

Michael svěsil ramena a sedl si vedle ní. „O čem jsi přemýšlela?“ podrbal se ve vlasech.

Jennifer se nahnula a přikryla mu bosé nohy. Vadilo jí to. „O tvé stavu.“ Michael nazdvihl obočí.

„No nedívej se tak na mě!“ šťouchla ho. „Takhle se z toho nikdy nedostaneš. Potřebuješ přijít na jiné myšlenky. Včera jsem mluvila s Marií...“ stiskla mu ruku. „... o tobě.“

„O kom jiném,“ povzdechl si.

„Neděláš starost jen mě.“ nafoukla pusu. Michael se zamračil. „O čem jste si povídaly?“ předstíral zájem. Toužil po tom, aby se mohl někam zamknout a plakat.

„Říkala jsem jí, že nevím, jak ti pomoct a ona mi řekla, že jediný kdo tě z toho může dostat – jsem já,“ polkla.

„A v tomto směru měla pravdu. Když jsem se na tebe v noci dívala – i ze spánku jsi měl bolestně staženou tvář Miku!“ vyhladila mu vrásku na čele.

„Dostala jsem nápad. Nevím, jestli se ti bude líbit nebo ne, ale každopádně si myslím, že by to mohlo být řešení.“ sklonila tvář.

Michael se zamračil tenhle její výraz tváře znal. Nikdy to nezračilo nic dobrého. „Tak povídej,“ řekl poraženě a čekal, co zase vymyslela.

„Miku,“ řekla něžně. „myslím, že tvou situaci by vyřešilo, kdyby ses stal otcem.“ Michael se zakuckal.

„Fajn, jdu si vylepit inzerát na bránu Neverlandu!“ řekl příkře a chystal se vstát. Jennifer ho chytla za paži a tím zastavila. Michael byl podrážděný – tohle byl zatím její nejpitomější nápad. Ale co také mohl čekat! Vždyť ji znal. „Stát se otcem! Jo to se jí řekne Vždyť já mám na každém prstě tři přítelkyně!“ vrčel Michael v hlavě.

„Vyslechni mě prosím a sedni si,“ prosila. Věděla, že takhle zareaguje. Nedivila se mu. Byla si jistá, že ona by zareagovala ještě hůř.

„Uklidni se. Michaeli, dobře mě poslouchej. Je to možná – ne určitě je to šílené, ale já myslím, že pro tebe to bude nejlepší řešení. Samozřejmě, nikdy nezapomeneš na to, co se stalo, ale pomůže ti to. Jsem o tom přesvědčená...“ usmála se.

„Tak povídej jsem napnutý jak kšandy!“

„Aspoň něco si nezapomněl,“ vyplázla na něj jazyk.

„Michaeli, chci ti navrhnout, že bych ti mohla dát miminko.“ Michael vykulil oči. „Ty jsi se snad úplně zbláznila!“ vyskočil z postele.

„Poslouchej mě!“ Také vstala.

„Poslouchat? A co chceš k tomu jako dodat! Jennie, to je nesmyl... to je šílenost! Já – já nevím ani to co ti mám na to říct jako...“ Byl z toho úplně vedle.

„Bude to tak nejlepší! Miku! Pomůže ti to!“ Michael si zacpal uši jako malé děcko a šel do koupelny.

Jennifer si povzdechla a vydala se za ním. Stál před zrcadlem a vztekle si česal vlasy.

„Takhle budeš za chvilku plešatý!“ povzdechla si. Nekompromisně mu vzala z rukou hřeben a došťouchala ho k vaně a on si sedl na její okraj. Jennifer vzala pramen jeho vlasů a jemně ho rozčesala.

„Budeš nad tím alespoň přemýšlet?“

„Jennie, vždycky jsem tě bral jako dceru. Miloval tě jako dceru, staral se tak o tebe a vychovával tě tak. A ty mi teď nabízíš, abych s tebou vychovával dítě.“ rozhodil rukama. Jennifer měla slzy v očích.

„Miku, já vím, ale nenabízím ti, aby se mnou vychovával dítě. To nechci. Nabízím ti, že ti porodím miminko.“ Michael se na ni podíval.

„Děláš si ze mě srandu?“

„Michaeli, nikdy jsem nic nemyslela vážněji. Neříkám, abys odpověděl teď. Promysli si to dobře. Jen chci, abys věděl, že jsem tady,“ usmála se, naposledy pročísla jeho dlouhé vlasy a odešla. Nechala ho samotného.

Bylo šest hodin a Jennifer se procházela po pozemcích Neverlandu. Zastavila se u výběhu s žirafou. Milovala ji. Vždycky když byla mála, tak u tohohle zvířátka strávila nejvíce času. Ještě teď si pamatovala. jak ji přivezli jako úplně malinkou a nemotornou žirafku a dnes? Dnes je to nádherná slečna.

Jennifer si myslela, že by ji procházka na čerstvém vzduchu mohla udělat dobře, po tak náročném odpoledni. Dnes večer jdou s Michaelem na večírek, pořádání v rámci této akce: Úsměv za písničku, a Jennifer si musela vybrat vhodné šaty. Celé dopoledne a odpoledne se kolem ní motaly dvě hyperaktivní slečny, které ji vehementně přesvědčovaly, že šaty, které mají v rukou teď jsou daleko vhodnější, než ty které si byla donucena vybrat předtím. Bylo to dlouhé odpoledne.

Jennifer si přitiskla prsty na spánky a masírovala je. Snažila se vypudit z hlavy dnešní odpoledne. Jak se těšila na oběd – až si od nich odpočine. Ale jak tak trochu očekávala – Michael na oběd nepřišel. Prý moc práce. To určitě! Ale neměla mu to za zlé, ani nemohla. Být jím, tak by utekla třeba na měsíc. Nemohla uvěřit tomu, že mu sdělila tento návrh. Vždy byla plachá, ale teď se mu nabídla jako chovná samice. Ale nelitovala toho. Věděla, že by mu to pomohlo a věděla, že Michael bude jednou ten nejlepší otec na světě.

„Kde jsi byla?“ ptal se nervózní Michael Jennifer, která se konečně objevila. Už hodinu tvrdli na večírku a za okamžik měla přijít na řadu večeře.

Jakmile vstoupili dovnitř všechna pozornost se strhla k nim a hlavně k Jennifer, která vypadal přím božsky. A tak ji viděl nejen Michael a Tedd, ale také poloviny přítomných mužů. Někteří odvážlivci dokonce přišli za Michaelem, aby se na ni vyptávali a vzdychaly nad tím, jak by si to ihned vyměnili a jak mu závidí. Michael tomu jen hloupě přikyvoval a usmíval se, protože se to od něj očekávalo.

Ještě teď měl před očima, jak nervózně a nedočkavě čekal na jennifer v přijímací hale. „Tak kde je?“ ptal se rozčíleně Tedda, který je dnes doprovázel. Ten se jen usmál a ukázal na schodiště. Jennifer nejistě scházela po schodech úzkostlivě sledovala každý svůj krok a křečovitě se držela zábradlí. Vysoké podpatky nebyly zrovna její parketou, ale dnešní večer to prý vyžadoval! Protočila oči.

Michael se podíval Teddyho směrem a oněměl... Uviděl ji jak kráčí v nádherných šatech, barvy jejích očí jako princezna. V očích měl neskrývaný obdiv a byl si jist, že nic krásnějšího v životě neviděl.

„Už to není malá Jennie,“ potichu zašeptal, když mu pohled sklouzl do hlubokého výstřihu. Vyschlo mu v krku. „Určitě už není malá.“

„Tak jak vypadám?“ zašeptala nervózně, když sešla k nim. Teddy jen ukázal palec nahoru a Michael nenašel slov. Otáčela se kolem dokola. Málem ho trefil šlak, při pohledu na Jenniiny nahá záda.

„Není to trochu moc?“ zamračil se. Jennifer stydlivě sklopila pohled.

„Marie mi říkala, že ze mě budou všichni šílet,“ usmála se. Tedd trhaně přikyvoval. Sám měl starosti, aby se udržel. Tohohle prcka, že kdysi hlídal?

„To zajisté budou,“ zabručel Michael a odešel do auta. Ani na ni nečekal.

„Miku?“ mávala mu Jennifer před očima. Ten sebou trhl a vrátil se zpět do reality.

„Ano?“ ptal se polekaně.

„Říkám jen, že jsem se musela na chvilku ztratit z očí. Brát si tyhle šaty nebyl ten nejlepší nápad!“ povzdechla si.

„To není jen šaty, Jennifer!“ Jennifer píchlo u srdce. Musel být na ni pořádně naštvaný. Nikdy by jí jinak neřekl Jennifer. Ale nemrzelo jí to... Musel to vědět.

„Když to říkáš. Promiň, já si teď půjdu s někým zatančit!“ Michael ji chytil za paži.

„Au, Miku, co vyvádíš!“ vztekala se na něj. Nikdo to naštěstí nezpozoroval. Byla to ojedinělá chvíle, kdy kolem nich necvakali zuřiví fotografové.

„Bude večeře, Jennifer...“ připomněl jí a jeho oči byly tvrdé.

„Jak pokračujete v práci?“ zeptala se Elizabeth. Jedna z hlavním pořadatelek této charitativní akce. Jennifer se podívala na Michaela, ale ten se jen nimral v jídle a vůbec nevnímal.

„Ha...“ dožadovala se Elizabeth.

„Tento týden jsme navštěvovali dětské domovy, rozdávaly dětem dárky a sháněly sponzory. V průběhu dalšího týdne se uskuteční tři koncerty, na kterých bude vystupovat samozřejmě Michael, a ještě máme v plánu oslovit další známé hvězdy. To probereme nejpozději do neděle. Ještě si to musíme pořádně promyslet. V polovině třetího týdne bychom chtěli navštěvovat nemocnice,“ napila se.

„Jeden den by mohl Michael uspořádat autogramiádu a aukci, ve které by hlavní dražební předmět byl on sám a šel by na večeři s někým, kdo by ho vydražil. No a ve čtvrtém týdnu bychom chtěli pozvat nemocné děti a děti z dětských domovů do Neverlandu, kde bude čekat překvapení. A na ostatním se ještě domluvíme. Že Michaeli?“ drkla do ně.

„Cože?“ probudil se.

„Ale to je výborný plán. A hlavně se mi líbí plán, kdy bude Michael hlavním dražebním předmětem,“ libovala si Elizabeth a hodila očkem po zjevně zmateném Michaelovi.

„Děkuji, slečno Elizabeth,“ zatetelila se Jennifer a v duchu se smála Michaelovi. Byla pravda, že spolu probrali spoustu věcí, ale tohle ne. Byla to taková její malá neškodná pomsta.

„Zatančíte si?“ přišel k jejich stolu postarší muž. Alex. Celý večer Jennifer pozoroval a čekal, kdy bude chvilku sama. A právě před tímto mužem se Jennifer celý večer snažila skrývat. On si myslel, že si s ním hraje a teď, když viděl, že dojedla sebral odvahu, aby ji vyzval k tanci. A v hlavně si naivně plánoval, jak ji svede.

Jennifer vyslala naléhavý a vystrašený pohled do Michaelových očí. Ale ten se jen ušklíbl. Jennifer se podívala vedle něj a spatřila tam Elizabeth. No jo, bylo jí to jasné.

„Samozřejmě,“ odpověděla zdvořile vložila svou jemnou, malou ruku do té jeho vrásčité a s

zpocené.

„Ta mladá dáma má, ale skvělé nápady, co říkáte, Michaeli?“ zeptala se Elizabeth a dala mu ruku na rameno. Nebylo mu to zrovna dvakrát příjemné. Michael se zadíval na parket – chvilku mu trvalo, než ji našel a usmál se. „To tedy má. Je to šikovná dívka,“ stále se na ni díval. Zaměřil se na její tvář. Vůbec se netvářila nadšeně – vlastně se tvářila dost nešťastně. Chvilku váhal jestli ji má jít vysvobodit. Ale pak si vzpomněl, co mu vyvedla, když byl zamyšlený a zakroutil hlavou.

„Děje se něco?“ zeptala se Elizabeth a podívala se Mikovím směrem.

„Oh ano, Alex. Jennifer se mu moc líbí. Svěřil se mi, že s ní má nějaké plány. Tahle Jennifer zamotala hlavu nejednomu muži...“ vzala si olivu ze svého martini a koketně si ji vložila do úst. Michael znechuceně odvrátil pohled. Podíval se na Jennifer a to, co viděl se mu vůbec nelíbilo. Alex chytil Jennifer níž, než bylo slušné a Jennifer se to nelíbilo, snažila se ho setřást, ale nešlo jí to. „A věděl jste, že...“ začala Elizabeth, ale zbytek Michael neslyšel – prudce se zvedl a kráčel k Jennifer a Alexovi.

„Můžu prosit?“ zeptal se a hlasem dal najevo Alexovi, že nesmlouvá. Jennifer se na něj podívala se slzami v očích a přikývla. „Ale my jsme ještě...“ Jennifer se podařilo vykroutil Alexovi a stoupla si vedle Michaela – ten ji chytil za pas a přitáhl si ji k sobě.

„Já myslím, že už ano, Alexi!“ řekl Michael příkře a Alex s dupotem odkráčel.

„Děkuji nevím, co bych jinak dělala...“ ulevila si Jennifer. Michael jí bezeslova položil ruku na holá záda a přitiskl si ji na hruď. Jennifer se zastavilo srdce. Bála se jen dýchat, aby nevyvedla nějak blbost.

„No, já taky děkuji,“ řekl kysele a více ji stiskl.

„Promiň, jen se mi nelíbilo, jak si se mnou mluvil a pak mám ten dojem, že to dětem hodně pomůže. Budou se o tebe prát, Miku,“ to už se jí tak nelíbilo, ale najevo to nikterak nedala.

„Jak jsem s tebou mluvil?“ zeptal se přidušeně. Snažil se potlačit vztek.

„Říkal jsi mi Jennifer!“ Michael se na ni vztekle podíval, ohnul ji v pase a více si ji k sobě přitiskl.

„Ale tak jsi to chtěla, ne? Jmenuješ se Jennifer!“

„Já vím. Máš pravdu,“ sklonila hlavu a nadýchla se. Tenhle tanec pro ni začal být jako bomba – jen čekala, kdy to vybuchne.

„Jen se podívej jak jsou z tebe všichni mimo!“ otáčel se s ní.

„Už nikdy si nevezmu takovéhle šaty,“ fňukla.

„Chtěl bych, aby ses stala matkou mého dítěte,“ vyhrkl najednou a Jennifer zakopla o svou vlastní nohu a spadla na zadek.