23. kapitola

Napsal Mjjstories.blogerka.cz (») v sobotu 24. 9. 2011 v kategorii I need you today, tomorrow and forever!, přečteno: 2349×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinelc-1.jpg

 

320753-223539691034645-100001358460549-565197-434816120-n

 

 

" ... a ještě bych ráda připomněla, že všechny vydražené peníze půjdou na konta dětských domovů a teď jdeme na to!" zakřičela nadšeně a v ten moment se strhl šílený zmatek. Zdálo se, že to nemá konec. Ženy se přeřičovaly jedna přes druhou a částka se stále a stále více navyšoval.

"Alespoň k něčemu je tahle noční můra dobrá," pomyslel si Michael a tiše si přál, aby to už měl za sebou. Posadil se na židli a nasadil falešný úsměv. Pokyvoval hlavou, když bylo potřeba, ale ve skutečnosti vůbec neposlouchal. Výmýšlel, jak by se mohl pomstít ženě, která tak zamávala jeho životem. 

***

Jennifer ležela v posteli a aniž by sama chtěla, její pohled neustále těkal mezi hodinami a dveřmi. Zničeně si povzdechla.

Zvedla se z postele a přešla k oknu, zadívala se do noci, usmála se, celý Neverland svítil a ona najedou dostala chuť jít ven a pozorovat hvězdy. "Přece na něj nebudu čekat!"

Už za týden měl končil jejich společný projekt a ona se zuby nehty bránila, aby se na něm opět nestala závislou, tak jako tehdy.Týden a všechno se vrátí do starých kolejí... skoro. Možná už pod srdcem nosí Michaelovo dítě. Michaelovo miminko…. Michaelovo….

Instinktivně si pohladila své ploché bříško a ocitla se daleko ve svých vzpomínkách. "Dost!" zavřela oči. Ale ani tak se nezbavila obrázku malinkého uzlíčku, který odpočíval v Michaelově náruči.

Bylo neuvěřitelné, že zasáhl osud a do jejího života vstoupil on. Opět. Nikdy nebyla pevněji přesvědčená o tom, že Bůh je chlap, zrovna jako teď.

Zabalila své unavené tělo do županu, vlasy si stáhla do culíku a bosa, po špickách se vykradla z domu, do teplé pozdní noci.

Její bosé nohy se bořily do trávy, písku i jemných kamínků a její tvář zdobil přívětivý úsmev. Každý další krok se jí vybavila další vzpomínka, další zážitek na těch pár dní, které tu jako dítě strávila. Srdce jí znovu zaplavil ten pocit, kdy si připadala jako nejšťastnější člověk na světě. Tohle bylo kouzlo Neverlandu.

A kouzlo Michaela Josepha Jacksona bylo mnohem nebezpečnější. Už jako malá holčička do něj byla zamilovaná. Považovala ho za prince, který ji vysvobodil a čeká až bude dost velká na to, aby si ji mohl vzít. Odvedl by ji do svého království, kde budou žít navěky a budou obklopeni kupou dětí.

Jennifer se ze srdce zasmála a podívala se na hvězdy. Byly nádherné a ona si najednou přála, aby tu s ní Michael byl. Držel jí kolem pasu a tiskl ke své hrudi. A už jí nikdy nepustil.

"Zlodějko!" Ozvalo se za jejími zády. "Ááh!" Lekla se. "Michaeli!" Bouchla do něj.

"Co to děláš?! Au! Přestaň! Jenn... Au... Přestaň hhseh, Jennie! Ah, tolik jsi mi chyběla!" Prostě ji vzal do náruče a políbil. Vdechoval její vůni.

"Jsi tu nějak brzo!" vydechla, když se odtrhla od jeho rtů. Nervózně sebou ošila. "Takže si nešla ven, v MÉM županu..." zatahal za něj.

"... protože nemůžeš usnout, když neležím, takhle těsně vedle tebe.." Přitáhl si ji k sobě blíž, aby cítila jeho vzrušení.

"Miku," zašeptala ochraptěle. "...necítíš mou nahou hruď." šeptal a svlékal si košili. "Co to děláš?" Nezastavila ho. "... mé polibky na krku," líbal ji.

"Takže to mám brát, tak že se ti tvá blonďatá společnice nelíbila?" Smíchem se snažila zamaskovat, jak moc po tom zatraceném chlapovi touží.

Michael pouze zakroutil hlavou a nechal župan sklouznout po jejím těle na zem. "Miku, někdo nás uvidí..." Snažila se zpět obléknout.

"Na té aukci ti to nevadilo." Namítl a pokračoval.

Rozpálenou dlaní jí přejel po páteři a Jennie se vypnula jako luk. "Miku..."

Líbil se mu její vzrušený hlas. Toužil jí dovést do ráje. Sklonil se a políbil oblinu jejích ňader. "Miláčku," zavzdychal a roztrhl jí noční košili. Nevšimla si toho. Zaklonila hlavu a z úst se jí linuly vzdechy.

Vzal si do úst tmavší bradavku a začal sát. "Co to... Bože... Miku!"

Ten se jenom usmál a jeho dlaň směřovala k Jenninému klínu. Přejel po něm, ale na Jeninu reakci nebyl připraven. Zakousla se mu do ramene a vykřikla. Toužila po něm, bože, jak moc po něm toužila.

"Miku..."

"Pššt, lásko..." Usmíval se a dál hladil její horký, vzrušený klín.

"To mi nemůžeš...."

"Ale můžu, lásko. Můžu daleko víc!" Zajel prsty do jejího lůna a Jennifer znovu vykřikla.

Začal se v ní pohybovat a svými ústy stále laskal její ňadra. Jeniiny prsty se zarývaly do jeho těla.

"Miluji tě," zašeptal, když cítil, že je skoro u svého vrcholu. Zářivě se usmál. "Ale to na té aukci si přehnala..." A strčil ji do bazénu.

"Ááááh!" Křičela Jennifer, než dopadla do vody. Za celou dobu, co jí sváděl, si nevšimla, že ji tlačil k okraji bazénu. Zprvu nevěděla, co se děje. Byla v naprostém šoku, všechno bylo rozmazané a místo toho, aby dosáhla svého vrcholu, tak dostala studenou sprchu. Když se vynořila, první co spatřila byl Michaelova vysmátá tvář.

"Co si to.. k sakru... udělal!" rozkašlala se. Ale Michael se stále smál. Jenniina tvář začala rudnou, ale nikoli vzrušením jako předtím, ale vztekem.

Michael se zastavil a uvědomil si, že to nejspíš nebyl tak dobrý nápad, jak si myslel.

"Jenn," pokoušel se. Ale ona ho neposlouchala. Obratně se vyhoupla na studené dlaždice a rozběhla se zpět k domu.

"Sakra!" zaúpěl a s voláním jejího jména se za ní rozeběhl.

"Jennifer!" křičel za ní, ale ona ho neposlouchala. Z uší jí sršela pára a před sebou viděla rudě. "Tohle přehnal! Já mu ještě ukážu! No a co, že je MICHAEL JACKSON!" vztekle pěnila a Michael ji slyšel.

Povzdechl si. "To bude zlé."

"Co se ti stalo?" zeptala se se smíchem Marie, když viděla vodníka v podání Jennifer.

"Tady BOŽSKY!" ukázala na něj, když ji doběhl. "Si zřejmě myslí, že může všechno!" naštvaně vyběhla schody a s třísknutím zabouchla dveře od Michaelovi ložnice.

"Idiot!" zamkla za sebou. "Ať si klidně spí venku!" vrčela a strhávala ze sebe poslední kousky roztrhané košile.

Marie se pokoušela skrýt své pobavení, ale moc jí to nešlo. "Miku?"

"Neptej se," zavyl nešťastně.

"Máme mléko, toasty a bonbóny?" prosebně se podíval na svou hospodyňku.

"Myslíš, že to pomůže?"

Zavřel oči. "Ne."

******************

23. kapitola 

   

„Co si proboha myslel?!“ soptila Jennifer, dupajících po schodech do Michaelovi ložnice. Jakmile do ní vstoupula hlasitě práskla dvěřmi. Možná tím chtěla dát Michaelovi najevo, že si nepřeje, aby za ní momentálně chodil. Potřebovala si vše promyslet. Nebylo jednoduché přemýšlet v jeho společnosti a ona toho potřebovala tolik vyřešit.

V očích měla slzy a tváře ji plály vztekem. Ne, na něj, ale na sebe. Nechtěla do toho znovu spadnou! Bum! A hádejte, co? Spadla do toho! A opět přímo po hlavě.

Michael se přiřítil do ložnice. „Jennie, já se omlouvá...,“ oněměl při pohledu na otevřený kufr, který se válel na posteli. „Nemyslíš to vážně, že ne...“ chytil ji za ruce. Snažila se mu vykroutit, ale jeho stisk byl strašně silný.

Nepodívala se mu do očí. Nedokázala to.

„Já tě miluji. A-s-i jsem to přehnal, ale tohle zase přeháníš ty. Vždyť se nestalo nic tak hrozného, ne?“ Chytil ji za bradu a donutil, aby se na něj podívala.

„Mi-ku,“ brada se jí klepala a tělo se třáslo. „... miluji tě, to se stalo. Miluji tě, znovu! Ne, nikdy jsem nepřestala a jen si celou tu dobu nalhávala, že je to pryč. Že to všechno je za mnou. Chtěla jsem začít žít od začátku, i když vím, že bych na nic z toho, co jsme spolu prožili nikdy nezapomněla a ani na naše miminko,“ slza jí ukápla a Michael si ji přitiskl pevněji k tělu. Chápal ji. A mrzelo ho, že to všechno mohl ovlivnit. Sžíralo ho to každý den, každičkou chvilku, kdy se nehlídala a její pohled se octl kdesi v dáli – byl prázdný a plný bolesti. Tvář se ji zkřivila a on věděl, že je u svého – jeho miminka. Zachvěl se a stiskl ji ještě pevněji, chtěl aby věděla, že je tu pro ni. Kdykoli.

„Jennie, Jennie...“ šeptal jí do vlasů a zadržoval své slzy. Chtěl být silný... pro ni.

„Už nedokážu vrátit čas, Jennie a věř, že si to nikdy, nikdy neodpustím. Ale teď jsme spolu a tady možná...“ sáhl jí na bříško „... tady možná roste naše další šance.“ Jennifer se mu podívala do očí a zakroutila hlavou.

„Miku, dohodli jsme se....“ stále zuřivě kroutila hlavou. Michael jí pevně uchopil do svých rukou a jemně se usmál. „Nechci miminko bez tebe – chci miminko s tebou! Chci abychom byli rodina. Miluji tě, proč to nechceš pochopit? Miluji tě! Miluji tě! Miluji tě! A budu ti to pořád a pořád opakovat!“

„To nejde, Miku. Nemůžu s tebou být.“

„Ne, neberu jako odpověď. Podívej se na mne, Jennifer!“ rozpřáhl ruce kolem sebe.

„No tak, se na mne,“ zvýšil hlas.

Zvedla své uplakané oči. „Za svůj život jsem udělal spousty a spousty chyb, Jennifer Smithová, ale nechtěj po mne abych udělal další. A tu největší. Nechtěj po mne, abych tě nechal odejít ze svého života. Znovu. Nechtěj po mne, abych nechal odejít někoho koho miluji. Už nejsi moje malá Jennie... jsi žena, nádherná žena, Jennifer a já tě miluji z celého svého srdce,“ políbil její ruce.

„Nežádám tě o nic víc, než šanci abych ti dokázal, co pro mne znamenáš...“

Jennifer nechala téct slzy po svých tvářích a dívala se na muže, který pro ni znamenal vše. „Miku....“ rozklepal se její hlas. „Jennifer, prosím rozmysli si to všechno. Miluji tě.“

„Miku, pokud mne skutečně miluješ, tak mne prosím nechej na chvilku jít. Dej mi čas.“ Michaelova tvář se zkřivila bolestí.

„Jennifer, nemůžu tě nechat jít. Nechtěj to po mne.. prosím.. dej mi šanci! Prosím.“ Ta však kroutila hlavou.

„Dej mi čas, Miku.“ Ještě jednou se podíval do těch zelených očí, pak odstoupil a plný bolesti a nejistoty odešel z pokoje.

„Promiň mi to, prosím...“ zašeptala nakonec a dala se do balení.

*** 

Ahojky, jsem v pořádku a plně schopná pokračovat ve svém psaní. 

With L. O. V. E


Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
můj ďáblík z IP 88.146.208.*** | 24.9.2011 18:26
neeee smilesmilesmilesmilesmilesmilesmilesmilesmilesmilesmilesmile to by neudělala smilesmilesmilesmilesmile... neeeee... prosííííím vrať ji zpět smilesmilesmilesmilesmilesmilesmilesmilesmile ale jinak překrásně napsané, jako vždy!!! Ty to ani jinak nedokážeš smilesmilesmilesmilesmilesmilesmilesmilesmilesmile
Mjjstories.blogerka.cz | 24.9.2011 19:51
Děkuji smile
Jeana z IP 212.80.83.*** | 26.9.2011 11:13
smilesmilesmile Je to naprosto úžasnýsmile píšeš líp jak Rowlingovásmile vždycky mi tvý povídky berou dechsmilesmile
Jeana z IP 212.80.83.*** | 26.9.2011 20:53
Zlatí, zlatí, kdy bude další díleček?smilemoooooc se těšímsmile Jsi mě dneska tak navnadila těma tvejma komentíkama, že jsem musela splodit krátkej dílečeksmile děkuju moc za mkotivacismile
lívia z IP 178.41.74.*** | 28.9.2011 15:43
ale neodíde, určite nie, no teda dúfamsmile...dúfam že každý deň pribudne aspoň jeden dielik...prosímesmilesmile a ku všetkým poviedkamsmilesmile pretože je to krásne a aspoň tu môžeme snívať o Mikovismile
Laneey z IP 109.238.220.*** | 28.9.2011 22:38
ach bože..bůh ti žehnej smile zase sem se mohla ponořit do tvých slov, psaní, frází...úžasné ! smile ale co ten konec ? Nesnesu pocit že michael tak trpí smile proč mu tak ubližuje ? ubližuje i sobě samotné..mě několikrát zopakovat jak mě miluje tak se na něj přilepím jak klíště smilesmile..teda..ono by stačilo aby se přede mnou objevil a už by se mne nezbavil smilesmile...no každopádně, sem napjatá jak to bude pokračovat a jen si říkám...Jennie neděláš ty další obrovskou chybu ?..smile
Lenka♫♪ z IP 89.103.110.*** | 29.9.2011 19:50
Ahojky zlatí a vítej zpětsmileuž sem se nemohla dočkat pokračování je to úžasná povídka,ale zlobíšsmilepo dlouhé době napíšeš díleček a dáš tomu takový konec. Koukej to honem napravit a Jenny otevři oči,protože znovu odchází od člověka kterýho nadevše miluje a jestlije Mike chlap jak se patřísmiletak ju nebude poslouhcat a udělá vše proto aby zústalasmileMoc mi tvoje psaní chybělo děkuji ti a už se těším an další díleček a doufám že bude brzosmilesmileMám tě moc,moc rádasmile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel třináct a jedenáct