I need you today, tomorrrow and forever! - 19. kapitola

19.kapitola

„Michaeli?“ zaklepala na dveře Marie, sháněla se po Jennie, ale nikde ji nemohla najít. Bála se, že zase utekla a to opravdu nechtěla.

„Michaeli?“ potichu vstoupila do ložnice.

„Pšššt,“ zašeptal s úsměvem Michael, přitskl si prst k puse a ukázal vedle sebe. Marie vykulila oči a podívala se na zmuchlanou hromádku vedle něj. Jejíma očima probleskl vztek, přimohuřila oči a Michael se usmál. Už – už otvírala pusu, pozorně se zadívala na postel a ztuhla. uviděla Jennie. Srdce se jí zastavilo.

„Co to...“ kroutila nechápavě hlavou. Michael vtiskl Jennie polibek na holé rameno a usmál se na Marii. „Říkal jsem ti, že se o ní postarám,“ vítězně se usmál.

„Jestli si myslíš, že se o ní postáráš, tak, že budeš dělat, že jí miluješ, tak tě zabiju!“ ukázala na něj prstem. Michael naoko polkl. Líbilo se mu, jak chce ochraňovat Jennie – vážně se chovala jako skutečná matka.

„Zamiloval jsem se do Jennie... Miloval jsem jí i předtím, než utekla, jen - jsem si to nechtěl připustit, protože jsem ji viděl vyrůstat,“ zamračil se.

„No sláva!“ zavýskla Marie. Ačkoliv trochu hlasitěji, než původně měla v plánu. Jennifer se zavrtěla a otevřela oči.

„Ahoj,“ zašeptala a její hlas byl prosycen láskou. Pohladila jeho ruku a více se k němu přitiskla. Michael přivřel oči a úsměv jí opětoval.

„Dobré ráno, krásko,“ políbil na nos.

„Tak já už radši půjdu,“ otočila se Marie a Jennie málem spadla z postele. Nevěděla, že je tam s nimi Marie. Urychleně si přitiskla deku více k tělu a podívala se ke dveřím.

„Áh, Marie – já netuši-la, ž-e jsi tady,“ prohrábla si nervózně vlasy, které měla rozlítané všemi směry.

Marie se pomalu otočila a mrkla na ni. „No, já taky nevěděla, že jsi tady. Původně jsem toho svůdníka vedle tebe chtěla zašpalat pod zem, ale že si to ty,“ dramaticky mávla rukou a odešla.

„To jsi mi nemohl říct, že je tady,“ dloubla do zubícíse ho Michaela.

„A co by to na dom změnilo?“

„Nechovala bych se jako...“

„Jako...“ nabádal ji Michael a přitom hladil její hnědé kaštanové vlasy.

„Jako zamilovaná...“ stydlivě sklopila pohled. Stále si nebyla jitá, jestli to vůbec smí říkat.

„Nestyď se za své city,“ zvedl její obličej.

„Miluji tě,“ zašeptala nesměle. Michael si ji přitáhl do náruče. „Já tě miluji víc!“ zasmál se a polaskal její rty.

„Hele ty, Romeo, měli bychom vstávat! Dneska je ta aukce a já se musím postarat, aby hlavní předmět dorazil...“ cvrnkla ho do nosu.

Michael jí spoutal ruce za hlavou. „Víš, já na to ještě nezapomněl!“

„Ale vždyť to nebude nic hrozného, ne?“ vyplázla na něj jazyk.

Michaelovi se blýsklo v očích. „Samozřejmě, že ne! Třeba to bude nějaká nádherná žena. Dáme si nějakou výtečnou večeři, budeme si povídat. Ona se mnou bude koketovat, možná se mě pokusí svést... Mmm, když o tom tak uvažuji, tak se na to těším!“

Jennie se na něj smutně podívala. „To budete mít i dezert?“

„Dezert rozhodně přijde!“ svůdně si olízl rty. Jennifer vstala z postele a začala se oblékat.

„Stalo se něco?“ Michael vstal také. „Ne,“ zašeptala.

„Včera jsem si přestěhovala věci sem. Nevadí to?“ přešlapovala nervózně.

„Ne, jsem rád.“ Jeho oči zářily upřímností. Jennie přikývla.

Michael se opřel o futra koupelny a díval se na Jennie jak si zuřivě čistí zuby.

„Aby jsi z nich neměla prášek...“ zasmál se a přistoupil k ní. Objal ji kolem pasu a propletl své prsty. Jennifer se nervózně zasmála.

„Co se děje?“ vtiskl jí polibek do vlasů. Přitiskl ji k sobě a vdechoval její vůni. Pořád nemohl uvěřit, co se děje. Bylo to neskutečné a také mu bylo neskutečně dobře. Takhle se ještě nikdy necítil. On měl svou ženu!

Dobře, tak přítelkyni. Klidnil své myšlenky...

„Co by se mělo dít?“ pokrčila rameny.

„Ty žárlíš?“ zasmál se a otočil ji čelem k sobě. Potřeboval vidět její oči. „Ne,“ řekla příliš rychle. „Ano!“ zasmál se a políbil ji.

„Víš jaký si dám dezert?“ znovu si olízl rty. Zakroutila hlavou.

„Ten nejsladší na celém světě! Až překročím práh naší ložnice a lehnu si vedle tebe...“ znovu jí políbil. „Do tvé ložnice,“ opravila ho automaticky.

„Do naší,“ řekl nechápavě Michael.

„Já tady nezůstanu, Miku.“ řekla mu a Michael ztuhnul.

„Jak to myslíš, Jennie?“ Byl zmatený.

„Nechci být na někom závislá. Byla jsem na někom závislá půlku svého života... Nesnášela jsem to, když jsem byla dítě a teď jsem si zvykla starat se sama o sebe.“ pokoušela se mu vysvětlovat své stanovisko, ale on čím dál víc kroutil hlavou.

„Ty už nikdy nebudeš sama!“ Jennie kroutila hlavou.

„Neříkej nic, co nemůžeš splnit.“ vymanila se z jeho náruče a odešla do kuchyně. Měla hlad jako vkl.

Jennifer se připravovala na večerní aukci a myšlenkami byla stále u včerejší noci. Nikdy si nemyslela, že by tohohle byl Michael někdy schopný. Byl tak... tak vášnivý, zuřivý a přesto nežný. Milovala ho. Už v tom lítala znovu. Nebo snad nikdy nepřestala?